O evropských penězích v regionu

DSC09907.jpg Je polovina roku 2011 a část starostů ve Zlínském kraji se bouří proti rozdělování peněz z Regionálního operačního programu Střední Morava, které bylo připravováno v roce 2006 a 2007 a má skončit v roce 2013.

Ve svém prohlášení starostové tvrdí, že „nepociťují tolik očekávané výsledky dotačních intervencí z Regionálního operačního programu Střední Morava (ROP Střední Morava), které by jim ulehčily životní podmínky, zvýšily možnosti zaměstnanosti a zkvalitnily infrastrukturu, kterou jsou dennodenně nuceni využívat,“ (prohlášení Starostů a nezávislých z 28.6.2011).

Rozvoj regionu

Regionální operační program Střední Morava má prostřednictvími investic přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu střední Morava a ke zvýšení životní úrovně jeho obyvatel.  Jinak řečeno je třeba si klást otázku, jakými typy investic, které může ROP Střední Morava financovat, je vlastně vůbec možné dosáhnout změn, které přispějí ke zvýšení ekonomické výkonnosti regionu v delším časovém horizontu. V žádném případě není možné financemi z ROP Střední Morava rozpočtové nahrazovat příjmy obcí na opravy majetku, který mají obce ve správě (ty jsou pouze odrazem ekonomické výkonnosti ČR a výsledkem rozpočtového určení daní). Dále je nutné říci, že v podstatě neexistuje oblast, která by nebyla dlouhodobě podinvestovaná.  A týká se to nejen obcí, ale měst, krajů, podnikatelů v cestovním ruchu.

Co je to vlastně ROP?

Struktura programu tak, jak jej schválila Evropská komise a vláda ČR, je rozdělená do třech základních oblastí: na prioritní osu doprava, rozvoj měst a obcí a cestovní ruch. Z celkového množství peněz, které má ROP k dispozici, je 6,2 miliard korun určeno na dopravu, 6,9 miliard na rozvoj měst a obcí a 3,3 miliardy na cestovní ruch. Příjemci dotací jsou pak zejména obce, města, kraje, ale také podnikatelské subjekty a neziskové organizace.

Peníze, o kterých je vedena veřejná diskuse, byly Evropskou komisí schváleny v eurech. Každý proplacený výdaj je zpětně kontrolován ministerstvem financí a Evropskou komisí, zda byl proplacen oprávněně v souladu s nastavením programu, tzv. certifikace. Objem výdajů musí být tedy aktualizovány s ohledem na pohyb koruny vůči euru. Od začátku programovacího období, tedy od roku 2007, se celkové množství peněz snížilo z 20,4 miliard na stávajících 16,9 miliard korun v roce 2011. Jen pohybem kurzu ROP přišel o 3,5 miliardy korun (k tomuto snížení navíc přispělo cca. 19% i loňské rozhodnutí vlády ČR nefinancovat projekty ze státního rozpočtu tak, jak bylo původně přislíbeno v roce 2007). Osmnáctiprocentní snížení původně schválené finanční částky tedy není malým zásahem do programu a jeho realizace prostřednictvím rozvojových záměrů, tj. projektů.

Obce jsou pro ROP prioritou

Do června letošního roku bylo na projekty na venkově schváleno 2 090 milionů korun, na rozvoj měst šlo 2 214 milionů korun a na rozvoj regionálních center byly schváleny investice za 871 milionů korun. Z doposud schválených projektů v objemu 11,6 miliard korun směřuje 18 procent k podnikatelům, ostatních 82 procent programu jsou projekty obcí, měst, krajů, jejich organizací a neziskových subjektů.

Do poloviny června letošního roku byli největšími příjemci obce (399 projektů), které získaly dotace ve výši 5,9 miliard korun, následují kraje (101 projektů) s dotací 3,4 miliardy, podnikatelské subjekty (109 projektů) s dotací 2 miliardy korun. Projekty krajů ale směřují především do silnic a středních škol, a jsou tedy realizovány znovu na území měst a obcí, a tedy ve prospěch jejich obyvatel. Za necelou půlmiliardu předložily projekty i neziskové organizace (44 projektů). Obce jsou tedy nejčastějšími žadateli o podporu z Regionálního operačního programu Střední Morava a získaly také nejvyšší podíl dotací. Pokud se v prohlášení uvádí, že „evropské dotace jsou především veřejnými prostředky, které mají sloužit všem občanům v kraji bez rozdílů,“ mají naprostou pravdu. Dalším nastoleným tématem jsou „velké projekty“ ve srovnání s projekty menšími. Jedním z principů, na kterých je postaveno plánování investic, je koncentrace finančních zdrojů. Bez podrobnější diskuse o měřitelných přínosech a dopadech podpořených projektů, není možné činit věcné závěry. Teprve na příkladu počtu vytvořených pracovních míst, počtu nových návštěvníků, kteří přijedou do regionu, nebo počtu návštěvníků, které „investici“ navštíví za určité období, anebo počtu osob, které mají prospěch z nové služby, je možné si ukázat, co projekty přinášejí.

Prezentace „názorných příkladů“

Starostové ve svém prohlášení uvádějí několik takzvaných názorných příkladů, na kterých se snaží demonstrovat nespravedlivé rozdělování z Regionálního operačního programu Střední Morava. Jedním z nich je například to, že dotaci získal subjekt, „který byl zapsán do obchodního rejstříku dva dny před termínem pro podání žádosti o dotaci.“ Stalo se to z toho důvodu, že Regionální operační program Střední Morava nepožaduje doložení historie vzniku podnikatelského subjektu. Každý žadatel ale musí předložit zajištění finančních zdrojů na realizaci projektu. Doložit personální zajištění a také schopnost projekt provozovat po dobu tří let. Vzhledem k tomu, že u každého projektu je vyhodnocována analýza rizik, může se stát, že podnikatelský záměr nakonec není schválen k financování a k podpisu smlouvy. Takové případy již existují.

Od dopravy k cestovnímu ruchu

Starostům se také nelíbí přesun finančních prostředků z prioritní osy Doprava ve výši 400 milionů korun. Přesun byl proveden z podoblasti podpory 1.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému, dopravní terminály a zastávky. Vyhodnocením absorpční kapacity v rámci prioritní osy 1 a daleko větších převisů poptávky v prioritních osách 2 (rozvoj měst a obcí) a 3 (cestovní ruch), včetně zmiňované podpory projektů na venkově, bylo rozhodnuto o posílení prioritních os dva a tři, na úkor podoblasti podpory 1.2.1. V tomto smyslu byla východiska pro změnu stejná, na kterou poukazují starostové. Pokud byla absorpční kapacita nízká, je třeba zvážit přeskupení do jiných témat.

Počet pracovních míst nebo počet sportovních areálů a sokoloven?

Veškeré výstupy a výsledky  projektů jsou nastaveny do měřitelných hodnot, tzv. indikátorů. Ve Zlínském kraji např. vzniklo na venkově 30 nových sportovních hřišť za 293 milionů korun. Z pohledu celkového ekonomického rozvoje regionu je ale důležitých 960 nových pracovních míst vytvořených podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu (ve vztahu k celkovému počtu vytvořených pracovních míst je to 78%), 174 míst vytvořených městy a 66 míst vytvořených na venkově, plus dalších 30 pracovních míst v cestovním ruchu, které vytvářejí obce a neziskové organizace. ROP Střední Morava je tedy programem, prostřednictvím kterého již dnes bylo podpořeno přes tisíc pracovních míst. Na základě tohoto srovnání je možné si zčásti odpovědět na otázku, kterou si starostové kladou? Mladého člověka v regionu neudrží golfové hřiště za domem, ale možnost slušné práce… Právě podnikatelské subjekty ale vytvářejí pracovní místa. A jak lze využít potenciál regionu v oblasti cestovního ruchu a udržet a vytvářet tu nová pracovní místa? Toho je možné dosáhnout pouze odpovídajícím rozložením investic mezi všechny příjemce ROP Střední Morava.

Školka, golf nebo kongresový sál?

Na příběh podpory golfu je možné se dívat například z toho pohledu, že Česká republika je od roku 2008 propagována prostřednictvím agentury Czechtourism jako golfová turistická destinace, na kterou je navázána řada dalších rozvojových investic. Jen v loňském roce agentura Czechtourism investovala do kampaně na podporu golfu 6,5 milionů korun. Olomoucký a Zlínský kraj s nejmenším počtem golfových hřišť na svém území stál před otázkou, zda může zůstat pozadu. Také proto byl v rámci ROP Střední Morava podpořen golf v objemu necelého jednoho procenta (162 mil. Kč). Investice do golfu jsou realizovány v rámci podpory cestovního ruchu, zatímco školky a celkově podpora venkova je přiřazena do rozvoje měst a obcí. Projekty obcí standardně získávají dotaci ve výši 85 procent, malý podnikatel dostane maximálně 60 procent, velké podniky 40 procent. Zbytek musí podnikatel doplatit ze svého, což působí zvýšením objemu investovaných peněz do regionu.

Regionální rozvoj není jenom balík peněz, který se musí do konce roku 2013 investovat. Jsou to především peníze určené na rozvoj regionu tak, jak jsme se zavázali v roce 2007 Evropské komisi a tak, jak po nás toto plnění evropské instituce požadují. Koncepční přístup a tzv. synergie, tedy vzájemně se podporující investice, se prokážou až v delším časovém horizontu.

Příkladem jedné z nejzajímavějších akcí ve Zlínském kraji je dětský filmový festival. Díky investicím z ROP Střední Morava vznikl nejen atraktivní kulturní sál, ale byly podpořeny i investice do nových ubytovacích kapacit, které byly ve Zlíně dlouhodobě kritizovány. Tento soubor projektů teprve vytváří skutečné podmínky pro rozvoj krajského města a tím i kraje. Noví návštěvníci, tržby pro podnikatele, region a tím i nová pracovní místa. Tím i zvýšení image a atraktivity krajského města a zvýšení příležitostí pro akce, které budou ve Zlíně organizovány. Skutečné vyhodnocení je možné udělat s určitým odstupem. A toto je i součástí standardního procesu řízení a vyhodnocování investic.

Střednědobý rozvojový plán vznikal v roce 2006 a 2007 a kultura dnešní diskuse

Na přípravě vzniku programu a nastavování jeho podmínek byli účastni jak zástupci měst a obcí, tak také hospodářských komor, univerzit, ministerstev, krajů, neziskového sektoru. Je zřejmé, že posledními volbami do obcí došlo v některých městech a obcích k výrazné obměně osob, které se přímo, či nepřímo podílely na přípravě programu. Proto zde existuje spousta otázek, které je nutné vysvětlovat. Kéž bychom to dokázali tak, abychom současně nepodlamovali úsilí a projektové záměry, které již byly, jsou anebo brzy budou realizovány.

Stanovisko Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava