Evropské peníze nejsou na všechno

Nařízení Evropského společenství č. 1083/2008 jasně říká, že „příspěvky strukturálních fondů nenahrazují veřejné výdaje členského státu“ (adicionalita). Každý členský stát EU si pak stanoví, podle velmi přesně stanovených pravidel, svou střednědobou investiční strategii a následně ji vláda a EK schválí. Přesně k takový postup proběhl v roce 2007 i v České republice.

Česká republika svou „investiční strategii“ promítla do tematických a regionálních operačních programů. Regionální operační programy popisují střednědobé rozvojové plány na území NUTS II – na Střední Moravě je to Olomoucký a Zlínský kraj - s cíleným zaměřením na oblast dopravy, rozvoje měst, venkova a cestovního ruchu. Ta byla schválena EK s ohledem na přidanou hodnotu, která má být prostřednictvím evropských peněz dosažena.

V průběhu čerpání Evropská komise sleduje, jak je plněna podmínka tzv. adicionality, tedy doplňkovosti, a dopady a přínosy každého projektu. Evropské peníze nesmí nahrazovat národní (státní či obecní) rozpočty. V tomto pojetí je tedy zřejmé, že regionální rada není orgánem, který rozděluje peníze podle svého uvážení. Jednak musí sledovat plnění legislativy, závazků plynoucích ze schváleného operačního programu a pravidla, která musí být transparentní. Při každém vyjádření „názoru“ na čerpání a využití fondů je nutné vnímat, že kohezní politika má své, legislativou stanovené, zákonitosti.

Operační program je dokumentem, který má svou věcnou a zabezpečovací část, rozdělenou na tzv. prioritní osy. Podle legislativy Evropského společenství není možné převádět prostředky z jednotlivých prioritních os bez souhlasu Evropské komise. Prioritní ose rozvoji venkova bylo v roce 2007 určena výše podpory ve výši 2 434 miliony korun. Do poloviny září 2012 byly na venkově schváleny projekty za 2 083 miliony korun. Projekty za 227 milionů korun jsou v administraci (podoblast podpory 2.3.1 Fyzická revitalizace území).

Při vědomí omezených zdrojů určených na intervence „fyzická revitalizace území na venkově“ je přirozené, že důraz byl kladen na komplexní a ucelená řešení. V roce 2007 byla vyhlášena první výzva na fyzickou revitalizaci území na venkově. Vůbec nepřekvapil osminásobný převis poptávky. Doposud bylo podpořeno 82 projektů na fyzickou revitalizaci území na venkově. Jak bylo uvedeno, při stanovení rozvojového plánu v roce 2007, byl kladen důraz na komplexní rozvoj území. V pořadí druhá výzva na fyzickou revitalizaci území na venkově v roce 2012 byla při vědomí omezených zdrojů zaměřena – koncentrována - na centrální části obcí. A to také z důvodu „zamezení“ zbytečného vynakládání výdajů obcí na přípravu žádostí (při omezených zdrojích), které nakonec nebude možné pokrýt. Na tuto výzvu bylo vyčleněno 227 milionů korun, žádostí bylo předloženo za 502 milionů korun (to je převis 2,21x). Je pochopitelné, že obce se snaží na své investice najít prostředky. Nicméně nedostatek národních zdrojů nemůže vést k závěrům, že je účelné „vyvolávat vysokou poptávku“, když i zdroje ROP Střední Morava jsou omezeny. A jsou vázány na dodržení závazků plynoucích ze schváleného Regionálního operačního programu Střední Morava a pravidel platných pro kohezní politiku. Jakákoliv kritika by proto měla vycházet z výše uvedených východisek. Evropské peníze nejsou „na všechno“ a „ lze je užít pouze v souladu s pravidly“.

Kontroly evropských institucí, které Českou republiku v budoucnu čekají, toho budou nesporně důkazem. Dopady porušení pravidel by mohly být nejen pro Českou republiku, ale také pro rozpočty krajů, měst a obcí naprosto fatální.